Tábor 2012  - Eldorádo

V roce 2012 jsme se ve Vranicích vydali na dobrodružnou pouť, jejíž cílem bylo nalezení bájného Eldoráda. Za 14 dnů putování jsme zažili hodně dobrodružství.

Než naše samotná výprava začala, bylo nutné absolvovat přípravu, aby nás při pátrání po bájném Eldorádu nic nepřekvapilo. Během krátké doby jsme sehnali vše potřebné a vydali se na cestu.

Mimo etapových her se i letos na táboře hrálo mnoho CTHáček. Užili jsme si již tradiční „latrýnu“, 7 statečných nebo boj o vlajku.

V půlce týdne proběhl tradiční táborák. Na něm si v rámci etapové hry měl každý oddíl předvést ostatním „obřadní rituál“ kmene, kterého jsme se museli na své pouti zúčastnit, abychom přežili. Příprava obřadů nám dala zabrat, ale při předvádění nás předvedené výkony pobavily. Táborovou hymnou se stala píseň Waldemara Matušky – Eldorádo. Společně s dalšími klasickými „vranickými hity“ jsme si ji všichni společně zazpívali. Celý tábor se tímto večerem přehoupl do druhé poloviny.

Spousta zážitků ale byla ještě před námi. Mezi nejlepší patřil „Mayský fotbal“. Dva týmy se postavily proti sobě, každý na jednu stranu branky, na které byla zavěšena obruč. Gól platil, jakmile jeden z týmů dokázal dostat nafukovací míč na stranu soupeře skrz zavěšený kruh. 

Čas plynul a postupně jsme se dostali až k závěrečné etapě. Byli jsme už malinkatý, opravdu malinkatý krůček od objevení bájného místa, po kterém toužili lidé již od dob dávno minulých. A jak je známo, poslední krok bývá nejtěžší. Čekala nás cesta přes údolí v okolí Toulovcových Maštalí, podél které bylo umístěno několik stanovišť, která měla prověřit naše dovednosti, které jsme se za 14 dní v Údolí ticha naučili. Bylo nutné prokázat znalosti map, šifer, ulzů nebo přesnost při střelbě ze vzduchovky. Všechny oddíly nakonec závěrečný krůček zvládly úspěšně a Eldorádo zdárně objevily.

Tábor se letos opravdu vydařil a všichni odjížděli s úsměvem na tváři! J

„Protože my už dávno víme, že nad zlato a bohatství je moudrost a uvážlivý čin,
že Eldorádo není kdesi v dálce, ale docela blízko - v našich srdcích a v našem myšlení.
Takže jeho pravé jméno je svoboda, pravda a porozumění.
Nosíme je v sobě a ptát se na ně je naše přirozená povinnost.“ (W. Matuška, Eldorádo)